Cicavce lovili malé dinosury.
Prevzaté z ihned.cz

Představa, že prvotní savci byli ušlápnutými chudinkami velikosti rejska, kteří si jen v noci troufli vyrazit na lov nějakého hmyzu, vzala za své. Nové nálezy v Číně ukázaly, že už dávní savci uměli lovit, a dokonce dokázali zabít i malého dinosaura.

Savci i dinosauři se vyvinuli z různých skupin plazů v druhohorním triasu, tedy v období před 250 až 205 milióny let (savci se však objevili až v závěru tohoto období). Dosud vědci předpokládali, že dinosauři tehdy světu dominovali a savci měli velikost i roli dnešních malých hmyzožravců.
Teprve po vyhynutí dinosaurů před 65 milióny let se savcům otevřel prostor, mohli se vyvíjet, stát se většími a nakonec i dát vznik člověku. Nyní však vědci zjistili, že to bylo jinak.

Metrový "gigant"

V lokalitě Liaoning, kde už dříve našli mnoho dobře zachovalých fosílií dinosaurů a ptáků, objevili před dvěma lety paleontologové z čínské Akademie věd zcela neobvyklý nález - zkamenělé pozůstatky dvou savců. Výsledky skutečně důkladných rozborů nyní zveřejnili v prestižním vědeckém časopise Nature a kosti současně ukázali v Přírodovědném muzeu v New Yorku. Jsou staré asi 130 miliónů let.
První, větší živočich byl pojmenován Repenomamus giganticus, což se dá přeložit jako obrovský plazí savec. Slovo obrovský je ovšem poněkud relativní a vědci je použili v kontrastu k předpokládané velikosti tehdejších savců.
Zvíře bylo podobné psu a dlouhé přes metr. Tedy přesněji: jeho lebka měřila 16 centimetrů, tělo 52 centimetrů a zachovalá část ocasních kostí dosáhla délky 36 centimetrů.
Podle stavby kostí vědci určili, že vážil dvanáct až čtrnáct kilogramů. Velké a ostré přední zuby a malé zadní zuby jej řadí mezi masožravce. Porovnání končetin ovšem ukazuje, že živočich nebyl schopen běhat na velké vzdálenosti.

Psittacosaurus k obědu

Ale co více, hned vedle vědci našli savce příbuzného, ale o třetinu menšího, vážícího mezi čtyřmi a šesti kilogramy. Dali mu jméno Repenomamus robustus. U něj už jakékoli pochybnosti o stravovacích návycích nepřicházely v úvahu, neboť měl v žaludku zbytky malého dinosaura.
Protože savcovy zuby neumožňovaly důkladné žvýkání potravy, zvíře kořist roztrhalo na kousky a spolklo. Její kosti tedy zůstaly poměrně nerozbité. Dalo se proto určit, že potravou bylo čtrnáct centimetrů dlouhé mládě psittacosaura. Bylo už natolik vyvinuté, že nemohlo jít o embryo. V dospělosti tento dinosaurus dorůstal až 180 centimetrů.

Smrt v sopečném popelu

Vědci soudí, že oba savce náhle usmrtil sopečný popel a zemřeli "pokojně, jako ve spánku". Mezi současnými zvířaty nemají žádného blízkého příbuzného.
Paleontologové neskrývají nadšení. "To, že savci požírali dinosaury, je obrovským překvapením," říká Meng Jin z newyorského Přírodovědného muzea.
Znamená to totiž, že savci už tehdy nežili odstrčeni někde v koutě, ale soupeřili s dinosaury o potravinové zdroje a o teritorium. A protože ještěry také lovili, museli mít vliv na jejich evoluční vývoj. To je myšlenka, jakou si až dosud nikdo nedokázal ani představit.
Dá se předpokládat, že nález vyvolá novou vlnu zájmu o hledání dalších fosílií pradávných savců. Vědeckým snem pak je objevit pozůstatky březí samice. Průzkumem embrya by se dalo poznat, jestli se v těle matky vyvíjelo v placentě, anebo ve vajíčku (jako u dnešního ptakopyska).

Proč vyhynuli dinosauři

Hlavní uznávaná teorie říká, že před 65 milióny let se Země srazila s kosmickým tělesem, pravděpodobně s planetkou (asteroidem). Náraz rozptýlil v zemské atmosféře prach, který zastínil slunce, následovalo prudké ochlazení a změna klimatu, která usmrtila dinosaury a další spoustu rostlinných i živočišných druhů. Někteří savci však katastrofu přežili (jak se jim to podařilo, to se zatím s jistotou říct nedá), a pak se v uprázdněném světě začali bouřlivě rozvíjet.

späť na dinosaury